Tým rostl, má slibnou perspektivu, říká Filip Uhlíř, trenér starších žáků

Starší žáci (Dušan Korel) – Rozjezd sezony měli vlažnější, ovšem postupem času nabrali formu a rozehráli se k velmi vydařeným výkonům. Na medailové příčky sice starší žáci Svítkov Stars nedosáhli, konečné čtvrté místo ve východní skupině ligové soutěže však rozhodně není špatným počinem.

„Kluci odvedli pořádný kus práce a druhá polovina soutěže byla super,“ hodnotí sezony trenér Filip Uhlíř, který vloni v létě převzal tým s Vladimírem Šídlem.

Sestavu tvořili z drtivé většiny hráči, kteří v předchozí sezoně vybojovali titul mistrů republiky mezi mladšími žáky. Hráli sice tehdy souběžně i soutěž starších žáků, ale až teprve nyní do ní patřili i věkově. A nevedli si vůbec špatně. Bodovat nakonec nedokázali pouze s modrým týmem HBC Pardubice, jenž soutěž vyhrál a postoupil na závěrečný turnaj mistrovství ČR. Další dva medailisty, kteří si zajistili účast v kvalifikaci o účast na finálovém klání, však porazit dokázal – Heřmanův Městec dvakrát a Hradec Králové jednou.

„Alfu jsme ve všech zápasech trápili, s Ježky jsme dvakrát vyhráli a s Hradcem jednou. Jsou to týmy, které buď jedou na mistrovství republiky nebo ještě o účast bojují. A my jsme jim konkurovali. Když budou naši kluci tímto způsobem pracovat i příští sezonu, mají hodně šanci se na závěrečný turnaj dostat,“ říká Filip Uhlíř.

Filipe, tým starších žáků má v letošní soutěži dohráno. Považuješ sezonu za vydařenou?

Určitě byla povedená. Kluci šli nahoru. Druhou půlku soutěže jsme si našli nějakou svoji tvář. Udělali jsme kus práce, došlo určitě k posunu, víc hráčů se zapojilo do hry. Skoro by se dalo říct, že jsme půlku sezony zaspali. Ale tak to není, hledali jsme svoji tvář.

Co se skrývá za hledáním tváře?

Postupně jsem přeházel sestavu. Dal jsem kluky z útoku do obrany a naopak. Obranu jsme vyztužili tak, že jsme byli schopni i zaútočit. Naučili jsme se z beka útočit, což je super. A hlavně dávali góly i další hráči. Když jsem k týmu přišel, góly dávali tři čtyři lidi. Zápasy rozhodovali pořád ti samí. Ve druhé půlce soutěže se do gólů zapojilo šest, sedm, možná osm kluků. To je potom znát. Každý měl svoji roli a plnil ji. Šikovné kluky jsme nechali hrát vzadu a myslím si, že nám to hodně prospělo. Hráli jsme hokejbal pěkně odzadu, mělo to nějakou posloupnost. Už jsme jen nenahazovali míček na dobré, rychlé hráče, ale oni si ho zezadu vyvezli a rozehráli. Druhý půlrok tak byl super.

Tým má určitě svoji kvalitu, což ostatně dokázal ziskem titulu mistrů republiky mezi mladšími žáky. Na druhou stranu se často zdálo, že hodně spoléhá na pár opor, které zápasy rozhodnou. Nyní, zvláště ve druhé polovině sezony, už byly výkony týmovější.

To byl náš cíl s Vláďou. Chtěli jsme semknout mančaft dohromady, aby pracovali všichni a aby se všichni zapojili do hry. Ostatně už na začátku sezony jsem říkal rodičům, ať vůbec nekoukají na to, kdo hraje přesilovky, protože je to jedno. Všichni se to musí naučit hrát. Jasně, nakonec to dopadlo tak, že třeba přesilovky hrálo šest kluků, kteří byli schopni si něco vytvořit. Ale každý v týmu svoji šanci dostal a každý musel uznat, že to takhle nejde, když se neprosadil.

Týmu se vydařila zejména druhá polovina soutěže, kdy jste se dostali i do hry o postup na kvalifikační turnaj. Čemu přičítáš jarní zlepšení?

Dali jsme rozdílové hráče dozadu. To bylo klíčové. Samozřejmě můžu říkat, že je to tím, že jsme v zimě něco naběhali v lese. Ale za mě jsme naběhali asi jen 50 procent. Nechtěl jsem kluky hned odradit od zimního běhání, proto jsem jim to dávkoval pomaličku. V mladších žácích ven nechodili, byli jen v tělocvičnách. Kdybych jim hned nasadil kalup, spousta by jich přestala chodit. Ale i tak jsme na fyzičce postupně zapracovali na fyzičce včetně soustředění ve Dvoře Králové, takže někteří kluci vydrželi v zápasech běhat déle a zlepšili se i pohybově. Zlepšení však bylo dané především tím, že rozdíloví hráči byli vzadu. To nám na jaře udělalo zápasy.

Kromě modré Alfy jste každého soupeře aspoň jednou porazili. Tedy i týmy, které skončily před vámi. A když jste prohráli, vždy to bylo po boji. To je pozitivní, že?

Byly to vyrovnané zápasy, což je dobře. Kluci díky tomu rostli. Jasně, vyhráli jsme třeba 23:0 nebo 11:1, ale to byla utkání z jiné kategorie. Těžkými zápasy jsme rostli. Bylo v nich vidět, že jdeme správným směrem. I trenér Alfy se divil, co jsme s týmem za půl roku udělali, že to je neuvěřitelné. Když jsme s nimi hráli přátelák, tak jsme dostali. Přišel mistrák a hráli jsme jinak. Zvláště na jaře. To bylo dobré. Možná jsem měl některé věci poznat už dřív na podzim, ale takhle to je.

Tým na další sezonu zůstane prakticky pohromadě. Cítíš tedy slibnou perspektivu, byť ty už u družstva nebudeš kvůli tvým trenérským fotbalovým povinnostem?

Do týmu přijdou někteří hodně dobří mladší žáci. Odejdou sice gólmani, ale mančaft na příští sezonu bude hodně dobrý...

…ostatně v mladších žácích také sklízeli plody svého úsilí až ve druhé sezoně v této kategorii.

Věřím, že kluci vyhrají svou skupinu, pokud budou pracovat tak jako dosud a budou se jim vyhýbat zranění. Pak by měli být v pohodě. Je vidět, že řada kluků chodila hrát za starší žáky už předchozí sezonu. Někteří teď chodí pravidelně hrát za dorost. Je dobře, když je to takto posunuté. Pak se vrátí do své kategorie a jsou rozdílovými hráči. Jen je škoda, že kluků není víc. Když opominu mladší žáky, kteří za nás nastupovali, máme dvě lajny. To je málo. Myslím si, že v přípravkách a mladších žácích by se nemělo dbát na výsledky, ale mělo by zapojit víc hráčů. Sice vyhráváme, ale produkt je pak poloviční. Hrajeme všechno se silnými kluky a vznikají velké rozdíly a někteří odpadnou. Alfa má všechno srovnané, my máme hodně rozdílových hráčů, ale nemáme průměr. Máme podprůměr nebo nadprůměr. Na druhou stranu je skvělé, jak se ve Svítkově pracuje s mládeží. Klobouk dolů před všemi. Trenéři to dělají zadarmo, stojí je to spoustu času a dětí je tady čím dál víc. Za pět let, co tady jsem, se udělal obrovský pokrok. Jde to tady dobrým směrem.